Když dneska čtu moderní poezii mladé generace a riskuju tím následnou depresi a ztrátu hodnot a víru ve vlastní schopnosti, říkám si tak na okraj, jestli má AI pravdu, že se poezie zkracuje vlivem scrollování do úsečných pár větiček a přesáhne-li báseň pět řádků, je už dlouhá a nemusí zaujmout natolik, aby ji někdo - označme ho jako povrchního čtenáře - hodlal přečíst celou. A na psancích mám kolikrát taky dojem, když analyzuju sloupeček přečtených děl a čas, který nad nimi psanec strávil, jestli to je nebo není povrchní čtenář. Nemusí nechávat komentář, ale mohl by se zamyslet a poválet poezii trochu na jazyku, ne ji zhltnout. Tvoje básnička má asi na dnešní poměry nadstandardní délku, ale popravdě, měřit poezii podle řádků je debilní. čtu to a s každým řádek mě pálí suché španělské slunce do obličeje víc a víc. To je přece lepší, než kdyby mi jen bliklo do obličeje, ne?

Stop zkracování poezie!

To znám! Ale spíš jen pasivně. Jak tak člověk koupí i co nechce. Jde pro tři rohlíky a koupí vrtáky do vrtačky a pak se vrací, protože zapomněl na rohlíky. Člověk si přečte nadpis a čeká nějakou ukrajinskou mužatku co je samý sval a na hlavě hnízdo z copů jak Timošenková a přitom je to o nakupování a docela jiné frontě. Vtipné.

slnečnica: Dávám básničky i do deníků.

Dost dobrá.

Perfektní ...
Jak k tomu přijde ubohý Fernando,
když do Penny naběhne klackové komando (důchodci). :-)

Psavec: Ano, je to tak a je smutné, když jeden z aktérů to neunese a stane se, co v té pověsti (i když bolest je pochopitelná) ... proto jsem tam nakonec dala naději pro oba ... aby oba došli pokoje. Děkuji za zastavení. :-)

Moc pěkné zrcadli dneška.
Pěkně napsáno.
A do ohně veskutečnosti fouká zbabělost.

;) Píš častejšie, prosím.

Barde, jako vždy, dobrý. Tak jsi mi připomenul že zítra mají v Kauflandu ve slevě kačeny...

Psavec: ďakujem!!

Psavec: Děkuji

Doufám, že jantarový.

Bezva, pane.

Bezva.

Paráda.

Pobavila.

Tohle se mi moc líbí.

Lotka: Díky moc.

Dandy: Díky.

Moc hezká.