Taky jsem kdysi věnovala báseň babičce, byla podobného ražení. Napsala jsi to opravdu moc hezky. Smutné a přitom něčím povznášející. Líbilo, ač zabolelo.

.. kvalitní :)

Silná báseň. Tečou mi slzy. Mám babičku, nejmoudřejší ženu, upřímnou, laskavou, ale i ráznou, skromnou, ale rozdávačnou. Povídáme si dlouhé hodiny, plkáme o životě jejím a o tom, který mě čeká, o všemožných situacích a barvách nynější i dřívější doby, o láskách, o morálce. Je mi ouvej při pomyšlení, že tohle jednou nebude, že nebudu mít kde čerpat sílu, moudrost a útěchu. Dáváme si navzájem spoustu lásky. Děkuji za tu báseň. Nenapsala bych to lépe.

.. souhlasím :) pěkné

Já měla pořád pocit, že ten konec nemůžu takhle nechat, že je až moc otevřený, ale pak ten pocit odezněl:) Díky za komentář

.. začínala jsem podobně, poslouchala hlasy uvnitř hlavy a kdesi vpovzdálí tušila, že se něco děje.. že to co tkví uvnitř mě musí jít nějakou prazvláštní formou ven, do světa.. Je důležité nezvolit špatnou cestu a nezaseknout se na rozcestí.. Možná bych ti poradila žít optimismem a čerpat sílu z jakékoli radosti, úsměvu a dobrých skutků. Mě to nabíjí neskutečně :)

neco takoveho je muj salek caje. Miluju pribehy ktery nemaj happy end a jsou dobre podany. To se ti podle me docela povedlo

.. každý někam svobodně spěchá a nesvazuje se hlubšími myšlenkami..

mám slabost pro to co cítím proudit tvou poezií, jen mi to někdy nejde zcela vyjádřit, ale tahle je opravdu pěkná, líbí se mi ten úsek uprostřed s tím to víš...vnímám to tak zvláštně naléhavě, povedené

pro mé vnímámí jsi ticho zachytil nádherně

díky!

i mě potěšila a ani nevnímám žádně kolísání v rytmu

Hezká báseň, líbí se mi rými, krásně k sobě ladí:)

moc se mi líbí začátek, jak jednoduchý vzorec, z celé té básničky vnímám souznění a radost z toho že jste, vy dva a spolu...co chtít více, pěkné

ano, souhlasím s kolegyněmi, my prostě milujeme tvoji poezii, je nenásilná, malinko starosvětská, to těmi rýmy za které já osobně děkuji, prostě žblabuňkovská poezie, laskavá, čtivá, nekomplikovaná a přitom myšlenkami hodnotná

Tvoje báseň navozuje, i přes ten smutek, atmosféru jakéhosi " ladu". Rýmy a jejich rytmus už mi, v této souvislosti, tolik neladí: Např. "okenicemi/ je mi" nebo "hůře/ může... "
A ještě k té , již komentované (Kmotrov) sloce, neuraž se, to je pouze jako vysvětlení, jak jsem to s tím rytmem a rýmem při zachování myšlenky myslel:

Píšu ti také každé ráno,
když mlha padá,
že možná je mi dáno
zůstati sama

Jiří Turner: Děkuji za komentář.

Vězení obvykle slouží jako nástroj izolace vězně od společnosti (aby jí nemohl dál škodit). A pokud člověka nikdo nevnímá, není to snad něco podobného? Není pak vězněm právě pro svobodu ostatních ho ignorovat?

"Báseň" je v záhlaví proto, že kategorii "aforismus" jsem ve výběru nenašel. Mohl jsem to nechat nezařazené, ale připadá mi, že to má k básním blízko. Znáte-li někdo lepší kategorii, navrhněte mi ji.

"Muž" je pak v mém profilu vyplněno ze stejného důvodu - vyplnění "pohlaví" je na Psancích povinné. Tam, kde to systém nevyžaduje, nechávám položku "pohlaví" či "gender" nevyplněnou.

mně nevadí to snad a jedna moje básnička začíná- slyšíš, to zvoní umíráček...chápu ji, v té tvé je všechno, všechno co mohly znamenat a možná zcela obyčejně zvonily jen to poledne...ale to už je úděl poety, slyší a vidí trochu jinak

já myslím že to stačí tak, jak je napsáno, více už by nebyla tak tichounká, jako letmé pohlazení

Sucháč: ;-)