Dozor: Děkuju za milý komentář, to vždy potěší! ;)

Zamila: Strašně dlouho jsem přemýšlela o názvu.. Taková ta chvíle, kdy prostě nevíš.. NEVÍŠ.. a NEVÍÍÍÍÍÍÍÍŠ! A pak mi to došlo.. to je prostě - zpověď.. zpověď paní pisálkové a taky trošku vyhnankyně, ze světa reálných lidí, která ráda dlí v říši snů.. A pak se nerada vrací :)) Díky za koment..

vanovaso: (*?-)

Máta: vidíš.. já rána většinou každýmu zkazím.. nesmí se na mě dlouho mluvit, protože sama po ránu nerada komunikuju.. takže jsem ráda, že aspon číst se po ránu dám, díky ;)

Zam.. to jako, že ty čáry byly vedle sebe :)) mě to totiž vyhodilo na Prahu a netušila jsem, kde se pak budu moct otočit.. a tak jsem se jak pablb otáčela na dost šíleným místě.. se někdy divím, že ještě žiju :)

DDD: Děkuju, to mě moc těší! :) Jsem ráda, že jsi se zastavil.. nápad s "nekonečnem" je skvělý a hned jsem ho použila, opravila.. (a mě prostě nemohlo nic trknout, ač jsem si vážně hlavu lámala, asi únava :) Takhle bych řekla, že to má konečně opravdu šmrnc.. /tfuj, samochvála smrdí/ :)

Mám ráda snad vše, kde se jen mihne podzim a tak jsem si Tvou miniaturku nemohla nechat ujít. Evokuje to ve mně víc linií k přemýšlení.. možná jsem se v některých trefila do Tvého úmyslu, v některých možná víc fantazíruji, ale já už jsem taková, ráda o myšlenkách druhých přemýšlím.. Mě jsi dnes příjemně pohladil a já se zase malinko ponořila do snění.. :) Líbí se mi to. PS: akorát jsem se namlsala Tvých mp3 a cítím lehké zklamání, že dnes se nezpívá.. tak příště :))

Orionka: Nezlob se, ale já pro změnu dneska vůbec nemám náladu zase dopodrobna vysvětlovat, jak jsem to myslel a handrkovat se donekonečna o každé slovíčko. Takže si o tom mysli třeba, že je to rádobypoetický blábol sepsaný proto, abych vypadal zajímavě a hluboce. Snad jen - Nikdy nepíšu nic na zmatení. Nechápu proč bych to dělal. Mrzelo by mě, kdybych tě urazil, ale taky nějak nemám zrovna tu správnou chvilku, takže se ti tímto zároveň i omlouvám.

Asi mám dneska rýpavou náladu, ale tohle je na můj vkus moc mini. Tím nemyslím formu o dvou rýmech, ale obsah. Ano, na podzim se kraj mění, to už tak bývá. I lidé se mění, logicky, i doba se mění, jak by ne. Oproti tomu hvězdy se nemění, a když zrovna není zataženo, vypadají po setmění pořád stejně. Potud nic objevného. Čili poselství zřejmě musí být v té poslední myšlence: "tiše mizí ten, který se nepodobá". Hmm, moc jasné to tedy není. Chápu to tak, že mizí ten, kdo se nepodobá měnící se době. Ale doba se mění tak mnohovrstevně a složitě, že snad ani nejde v ničem se jí nepodobat. A i kdyby, kam by měl mizet? Nebo je to o mizejícím létu a "ten" je tam na zmatení? Omlouvám se, ale jaksi mi uniká smysl.

Jo, líbí se mi.

Moc se mi líbí :-) To dvojité moře mě taky trochu tahá za uši. Myslím, že kdybys to druhé prostě vypustila, dávalo by to smysl i tak. Nebo tam použij "nekonečna". I tak by bylo každému jasné, že mluvíš o moři. Anebo můžeš místo jednoho moře použít "oceán"...
Bóže, já jsem dneska zas chytrej, promiň...
Ne, vážně je moc pěkná. Četl jsem ji několikrát :-)

Výborná. Mám rád tenhle typ poezie :-)

Ta je moc pěkná. Hezké zamyšlení :-)

shane: vím to:-D

shane: básníci vždy žili naplno;-):-D:-)

shane: nikdy už nebudu stejná,ale to je asi ok

shane: nikdy přece nevstoupis do stejné řeky,možná je to i dobře,některé věci nelze zopakovat...

shane: nn,žadná fikce,život,skutečnost...

taron: Díky za komentář, máš pravdu.

Opravdu pěkné, vždy mile překvapíš:)