 24.09.2014 16 1031(16) 0 |
jak náhle přišel podzim
v ránech krutě chladných
vzpomínkou se hřeji
a mladý básník
rozjitřený
z vůně ženy
po nocích píše o naději
možná i ví, že se mu smějí
ale on nevnímá
jen jediná
v těchto dnech ho zajímá
myšlenky zvětralé
maliny nezralé
poválet po jazyku
pak vyplivnout, jak velí síla zvyku
nebo jen z dětské zvědavosti
a bez pocitu viny
ochutnat první jeřabiny
kdo přesně ví, kolik je akorát
co už je moc
a co je bezmoc
vždyť stejně stane se, co má se stát
lepší než čekat
je přestat počítat
v ránech krutě chladných
vzpomínkou se hřeji
a mladý básník
rozjitřený
z vůně ženy
po nocích píše o naději
možná i ví, že se mu smějí
ale on nevnímá
jen jediná
v těchto dnech ho zajímá
myšlenky zvětralé
maliny nezralé
poválet po jazyku
pak vyplivnout, jak velí síla zvyku
nebo jen z dětské zvědavosti
a bez pocitu viny
ochutnat první jeřabiny
kdo přesně ví, kolik je akorát
co už je moc
a co je bezmoc
vždyť stejně stane se, co má se stát
lepší než čekat
je přestat počítat
Ze sbírky: Když psanci inspirují
13.10.2014 - 18:43Orionka: Hm...jak píšeš, kdo přesně ví jaká je správná míra? Kdo nechybuje? Kdo koukne a má vše v malíčku?...přesně jak píšeš. Nikdo z nás. Ani ty, ani já...kdo jest bez chyby hoď kamenem...
25.09.2014 - 09:12Zamila: Tak o podzimu života už vůbec ne! Ale máš pravdu, je to zvláštní paradox - píšu o podzimu a jeřabinách a vlastně je to o jaru :).
25.09.2014 - 09:05Sucháč: Ono to zamyšlení není až tak o podzimu, ale jsem moc ráda, že se líbilo.
24.09.2014 - 19:53Báseň je zajímavá a ačkoli si dovolím o nevinně básníka pochybovat, moc se mi líbí.
24.09.2014 - 16:14Zamila: Je to tak, papír snese všechno. Ale na druhé straně je poezie odrazem života :). Díky!
24.09.2014 - 14:42Je hezká a něco mi připomíná :D a ten konec je dokonce optimistický! Přestat počítat...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nemám ráda čísla : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Znásilnili noc
Předchozí dílo autora : Odlesky severského léta
