Budu to zase já

až roztaji docela...
 vanovaso
 09.02.2014
 básně/láska - zklamání
9
Ty jsi můj Stín stínů
přestože dříve Slunce byl
a Plamen v krbu
který hřál
a dneska stojím opodál
protože v krbu mrzne

Ledové ruce dveře otvíraj
i slzy na tváři
mi zmrzly
a tak je sbírám do dlaní
už dlaně plné mám
slzavého údolí
a přemýšlím co s ním udělám


A přemýšlím a stává se ze mne
socha ledová
která v předjarním slunci roztává

A až roztaji docela
budu to zase já

Ze sbírek: Šachy v nás, Když vrby ráno zpívají
 04.06.2021 08:23
 vanovaso
Dandy: děkuji za komentík,, obdivuji , jak ty nádherné myšlenky z Tebe tryskají. :-)
 04.06.2021 07:53
 Dandy
Mění nás skutky života.
Nitro čas jak sochař dotváří.
Duše není modelínou
ani hrnčířovou hlínou
co pod dotyky dlaně mění tvar.
Jsme to mi nebo někdo jiný
vstal ?
Ty rany co ponich kapka krve tělo nepotřísní.
Jen perly z podvýčkových jezer.
Nedají vale žízni.
Jsme to stále mi?
 15.10.2014 09:49
 shane
vanovaso: To asi ne, každý na základě zkušeností mění svůj mediální obraz, ale tam uvnitř to budeš stále Ty! ;-*
 14.10.2014 12:49
 vanovaso
shane: nikdy už nebudu stejná,ale to je asi ok
 14.10.2014 09:38
 shane
vanovaso:
Potěšení je na mé straně,
těším se na předjarní čas,
kdy přijdou věci nevídané:
Roztaješ, Ty to budeš zas!;-*
 13.10.2014 17:27
 vanovaso
shane: zmaten? O,to je mi líto,že líbí se ti mě pak těší dvojnásob,dík
 08.10.2014 12:46
 shane
vanovaso: vanovaso:
Čtu to a trochu zmaten jsem,
však odtrhnout se nedokážu
dřív, než s posledním písmenkem,
teď obdiv svůj do veršů vážu...
;--*
 09.02.2014 14:55
 vanovaso
Tajemná: díky
 09.02.2014 13:28
 Tajemná
Líbí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.