|
až roztaji docela...
 09.02.2014 9 2195(15) 0 |
Ty jsi můj Stín stínů
přestože dříve Slunce byl
a Plamen v krbu
který hřál
a dneska stojím opodál
protože v krbu mrzne
Ledové ruce dveře otvíraj
i slzy na tváři
mi zmrzly
a tak je sbírám do dlaní
už dlaně plné mám
slzavého údolí
a přemýšlím co s ním udělám
A přemýšlím a stává se ze mne
socha ledová
která v předjarním slunci roztává
A až roztaji docela
budu to zase já
přestože dříve Slunce byl
a Plamen v krbu
který hřál
a dneska stojím opodál
protože v krbu mrzne
Ledové ruce dveře otvíraj
i slzy na tváři
mi zmrzly
a tak je sbírám do dlaní
už dlaně plné mám
slzavého údolí
a přemýšlím co s ním udělám
A přemýšlím a stává se ze mne
socha ledová
která v předjarním slunci roztává
A až roztaji docela
budu to zase já
Ze sbírek: 
04.06.2021 - 08:23Dandy: děkuji za komentík,, obdivuji , jak ty nádherné myšlenky z Tebe tryskají. :-)
04.06.2021 - 07:53Mění nás skutky života.
Nitro čas jak sochař dotváří.
Duše není modelínou
ani hrnčířovou hlínou
co pod dotyky dlaně mění tvar.
Jsme to mi nebo někdo jiný
vstal ?
Ty rany co ponich kapka krve tělo nepotřísní.
Jen perly z podvýčkových jezer.
Nedají vale žízni.
Jsme to stále mi?
Nitro čas jak sochař dotváří.
Duše není modelínou
ani hrnčířovou hlínou
co pod dotyky dlaně mění tvar.
Jsme to mi nebo někdo jiný
vstal ?
Ty rany co ponich kapka krve tělo nepotřísní.
Jen perly z podvýčkových jezer.
Nedají vale žízni.
Jsme to stále mi?
15.10.2014 - 09:49vanovaso: To asi ne, každý na základě zkušeností mění svůj mediální obraz, ale tam uvnitř to budeš stále Ty! ;-*
14.10.2014 - 09:38vanovaso:
Potěšení je na mé straně,
těším se na předjarní čas,
kdy přijdou věci nevídané:
Roztaješ, Ty to budeš zas!;-*
Potěšení je na mé straně,
těším se na předjarní čas,
kdy přijdou věci nevídané:
Roztaješ, Ty to budeš zas!;-*
08.10.2014 - 12:46vanovaso: vanovaso:
Čtu to a trochu zmaten jsem,
však odtrhnout se nedokážu
dřív, než s posledním písmenkem,
teď obdiv svůj do veršů vážu...
;--*
Čtu to a trochu zmaten jsem,
však odtrhnout se nedokážu
dřív, než s posledním písmenkem,
teď obdiv svůj do veršů vážu...
;--*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Budu to zase já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Černý anděl
Předchozí dílo autora : Hloubka našich tužeb
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
