...a proč ne?

...čarodějko

nemusíme být spolu - teď, když… vnímáme svý vnímání - dnes

pár dnů bylo ticho, v hlavě, duši, v srdci. Dneska už ne...

Dokud píšu, vím, že jsem! Tedy bez Tebe… Potom budu psát taky, ale to už budu vědět, že Jsi…

Pro mne zatím dílko netypické ... Včera při cestě šalinou ...koukla jsem mimoděk z okna a uviděla to, co vidí mnozí, ale přesto děláme, že to neexistuje, že nás se to netýká ...lidi bez budoucnosti ...ztracené ...tak mě napadlo pár veršů...tady jsou ...cítím, že "lehkostí verše báseň nejiskří", přesto - zajímal by mne váš názor...

Milujeme své Múzy…, jsou pohádkové, jinak bychom totiž, už nic a nikdy nenapsali…

Pocity se mění jako při jízdě na horské dráze ...Kampak asi směřovaly tyto ...

... on už bude vědět.

...za minutu zítra

dnes no comment...

...

prostě je to tam někde hluboko ve mě...

pro príma den..

nevím kdo přijde, ani co nastane...

http://www.youtube.com/watch?v=6E61qbx9kuM&feature=share&list=AL94UKMTqg-9ACg025FCtxsxystiCA4agN

včera mi napsala žena, dávná blízká... ukázala mi, jak může být člověk člověčím... a já se za své "kdysi" zastyděl... Ještě se musím moc učit, Moniko! Děkuju za Tvé člověčenství!!!

s rozbitejma kolenama...

možná se pletu, ale napadlo mě to....

někdy přijdou večer, jindy za deset minut osm a ne vždy nám je všechno jasný...