mé tiché memento...

.. ano jako bájný Fénix.. obsah je polapen... ;-) forma možná jak čínská nekonečnost, leč je to vše daleno prostší.. jsme na koni a náhle na kolenou, ale z popela pokud vzlétnout máme touhu, tak vzlétneme!

Ta se mi moc líbí ...když jdeš žalu vstříc a vztáhneš k němu ruku ...pak z bláta, deště, mrazu i plískanic, zas budeš jednou v suchu ...žal, stesk, bolest mají v našem životě své nezastupitelné místo ...žal je vlastně konec, ale taky nový začátek, ale dokud si žal neodžijeme (nepochopíme jej) a neodpustíme (tomu, kdo žal způsobil, mnohdy také sami sobě), zastavíme se a nemůžeme dál ...nebo se suneme jako hlemýždi, navenek bouříme životem ...ale v té nejméně očekávané chvíli nás žal dostihne ...