v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

je jich jak prstů jedné ruky, možná i pojmenováním, i podstatou si najde každý podobnost. ...přijdou-jsou-zestárnem spolu... Tak o nich moje řádky nejsou...

cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...

přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...

je jednodušší žít v tom svém světě a nebo na jeho protipólu?...Já to vím...

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...

Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…

Ta socha,byla fakt krásná...ale napadlo mě to až teď :-(... už vím,že krásný není jen dokonalý...

Nechala jsem se unést myšlenkami k zeleným kopcům na severu...kdy už tě za to zatknou?

někteří hledají, a někteří se hledají, a někteří netuší, proč ti a ti jsou na cestě..

prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..

někdy se nic necítí a nic nepřichází, ale pak se to prostě semele... v duši, v hlavě, v srdci... v životě...

Zase jedna v přesně mým stylu...už jsem jaksi zatvrdla v jednom místě a nejde z toho napravo ani nalevo...(ale oni to nevědí) původně k tomu měl být i hudební blábol hraný mnou na kytaru,ale nevím jak to sem vložit,dobře tak :-)

Splašený život, splašené myšlenky, splašená poezie...budete mít odvahu?

Je to o tanci a není to o tanci. Je to o parketu a parket to není. Co to má vlastně znamenat...?

...

S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…

Otevři oči ty uspěchaná,dámo uplakaná...