v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...

je jich jak prstů jedné ruky, možná i pojmenováním, i podstatou si najde každý podobnost. ...přijdou-jsou-zestárnem spolu... Tak o nich moje řádky nejsou...

přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...

Jojo, to jsem si tak dlouho preparovala ve wordu, až je z toho takovéhle cosi... A proč? Vyčítat někomu osamělost je podle mě hloupé, především však, když o jejím důvodu vědí méně, než je zdrávo pro její zhodnocení...

Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…

Ta socha,byla fakt krásná...ale napadlo mě to až teď :-(... už vím,že krásný není jen dokonalý...

Nechala jsem se unést myšlenkami k zeleným kopcům na severu...kdy už tě za to zatknou?

je jednodušší žít v tom svém světě a nebo na jeho protipólu?...Já to vím...

prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..

někteří hledají, a někteří se hledají, a někteří netuší, proč ti a ti jsou na cestě..

Splašený život, splašené myšlenky, splašená poezie...budete mít odvahu?

Je to o tanci a není to o tanci. Je to o parketu a parket to není. Co to má vlastně znamenat...?

...

S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…

Otevři oči ty uspěchaná,dámo uplakaná...

né né, není to nic latinského, jen se to tváří tak intelektuálsky...možná je to jediné rozumné na tom zbytku...

někdy se nic necítí a nic nepřichází, ale pak se to prostě semele... v duši, v hlavě, v srdci... v životě...