|
..já vím já vím....ale poznáte sami, že to do této kategorie patří...fakt jo...pokud mě necháte pokračovat...je to na vás...:-))))
|
|
O tom, jak až náhlé vytržení ze stereotypu pomohlo vztahu dvou lidí, žijících jen svými zájmy.
|
|
Po dlouhé době odmlky, jedna moje malá osobitá povídka. Snad se bude líbit...
|
|
Přátelství, plány na pomoc Africe a láska.
|
|
další pokračování, doufám, že vás to trochu zmate.... díl druhý!
Kdo nezná pana Fukse, tak nepochopi...ale to nevadi...
|
|
c- d-e-f-g-a-h-c a pochopení, že ...
|
|
ale jednou musí o dům dál...
|
|
Ach to rozhodování, má udělat spontánní věc nebo poslouchat rozum?
|
|
Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.
|
|
O nevšedním setkání dvou lidí, o čem všem může někdo snít... Pokračování bude zítra;-)
|
|
... tam, kde je jen sníh, on, a jeho fantazie.
|
|
když ho zrovna nemáme vzpomíname, jak to s ním bylo krásné...
|
|
Jednou jsi nahoře, podruhé zas dole...
|
|
moje 1. povídka, pls o komentáře.
|
|
Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...
|
|
jen pokus...pokud se bude líbit, tak by mohl mít pokračko...
|
|
a bije nám do očí.. My ho stejně ale nevidíme...
|
|
Omlouvám se, že tento díl je hnedka ze začátku tak sprostý, ale bez toho by to jinak nešlo (opravdu jsem se snažila, jelikož sama nemluvím sprostě). Proto jsem to udělala tak, aby to nikoho nepohoršovalo a ten kdo by to chtěl trochu okořenit, tak si to lehce domyslí... Děkuji
|
|
další povídka, pls o komentíky, dík.
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

