jen pokus...pokud se bude líbit, tak by mohl mít pokračko...
přidáno 11.03.2009
hodnoceno 3
čteno 886(17)
posláno 0
Dneska vyrážím s Veronikou do posilovny. Rozhodla se, že potřebuje pár kilo shodit. Jde tam poprvé, takže dneska si zahraju na trenéra. Čekám před dámskou šatnou.
„ Ahoj Alexi, tak jsem hotová!“ vyjde ven a mě sklesne čelist. Jelikož je zima, tak jsem jí viděl většinou zahalenou ve vytahaném oblečení, ale teď má na sobě minikraťásky a tílko. Vypadá neskutečně sexy. Nikdy jsem ji nebral jako holku, jako objekt touhy. Teď vidím, že to byla chyba. Bral jsem jí vždy jen jako ošklivější dobrou kamarádku. Ale teď, když jí vídím takhle mám pocit, že si musím zakrýt rozkrok.
„ Alexi? Je ti něco?“ ptá se nechápavě.
„ Ne, ne, tak pojď, rozcvičíme se. Začneme lehce!“ řeknu poněkud zamyšleně. Ona se na mě podívá jak na největšího blbce. To jsem se předvedl.
„ Protáhneme se.“ Ukazuju ty nejjednodušší cviky.
„ Roztáhni nohy a předkloň se, protáhneme páteř.“ Poroučím, ale vidím, že to dělá špatně, páč má kulatý záda. Stoupnu si tedy za ni a pohled mi nechtíc sjede na její pozadí. Bože, jakto, že jsem si nevšiml, že má tak krásnej zadeček?
„ Počkej ty záda musej bejt rovný.“ Diriguju trochu pedantně. Jsem napruženej, že tu svou úžasnou postavu schovává v takovejch hadrech. Vůbec nepotřebuje hubnout. Možná jen trochu zpevnit.
„ Nebuď protivnej, víš, že to dělám poprvý.“ Vzteká se Veronika.
Položím ji ruku na záda a na břicho, abych jí trochu propnul. Nechtěně se mě dotkne zadečkem. Malý Alex startuje. Uskočím jako by mě uštkl had.
„ Co to prosímtě bylo? Štítíš se mě?“ směje se pobaveně Verča. Neřeknu na to nic zato dirigovat ji začnu více.

Celé dvě hodiny jí v tom fitku trápím více než je na první návštěvu nutné. Jsem nervózní a nechci aby to poznala. Nakonec jsem velice rád, když si obleče ty svý vytahaný hadry. Oddechnu si, teď už budu zas sám sebou.
Po fitku jdeme do kavárny, kde si dáme dvojku vína. Už jsem zas ve své kůži. Otáčím se za každou sukní, tak jako vždycky a Veronika si mě dobírá s směje se mi. Povídám jí o svejch milostnej eskapádách a ona se mi směje. Je to fajn.
„ Hele Alexi zejtra jdu k holičce, teda kadeřnici. Kámoška mě hodlá dát do pucu. To zas dopadnu jak hubkař. Víš jak to nenávidím.“ Povídá a u toho se směje a já si uvědomuju, že má úžasnej úsměv. A hází občas takové pohledy, že mi mrazí v zádech jak jsou sexy. Nechápu, proč jsem si toho nevšímal dříve.
„ Ty už líp vypadat nebudeš!“ rýpu do ní v legraci. Tenhle humor je nám oboum vlastní. Něco ostrého odpoví na můj účet a pak už se jen smějeme. Je to fajn.

Když se rozloučíme utíkám domů. Mám domluvený rande. Moc se mi tam sice nechce, ale sex skoro zadarmo, proč ne.
Celou dobu ve sprše a když se připravuju myslím na Veroniku. Vím, že je do mě zamilovaná, řekla mi to. Já ji řekl, že víc než kamarádi bejt nemůžeme. Dá se říct, že teď toho lituju. Ale nikdy neříkej nikdy.
Uklidím trochu pokoj a ustelu postel. Ta blondýnka tu dneska musí skončit.
V restauraci, kde máme smluvenou schůzku už sedí.
„ Hmmm, vypadá dobře.“ Uznám potichu, upravím si svetr a pozdravím ji.
Přijde číšník a Jana si objedná minerálku a salát. Po pravdě nesnáším ty holky co si na rande dávaj jen saláty. Pak mi hladně koukaj do talíře a mě je trapně. To Verča si s oblibou dává steaky a podobné lahůdky a vůbec se nestydí to do sebe natlačit jako by měsíc nejedla. Aspoň je u toho sranda. Kdežto s touhle hloupou blondýnou je nuda k uzoufání. Neustále musím vymýšlet otázky na které mi jednoslovně odpoví a zas mlčí.
Jsem rád, když můžu útratu zaplatit. Některé hlášky stály za to. Je vážně úplně vymetená.
„ Co kdybychom šli k tobě?“ ptá se Jana. Naservírovala se mi na stříbrném podnose, těžko můžu odmítnout. Vezmu ji teda k sobě. Hned v pokoji z ní strhám to titerné oblečení. Všimnu si, že mě ale příliš nevzrušuje. Přitom, když jsem viděl dneska Veroniku ve fitku, tak jsem měl problém udržet malého Alexe v klidu.

Sex s Janou nestál za nic, i když ona mě vynáší do nebes. Myslím při tom na Veroniku, co to se mnou sakra je???
„ Jani, ráno brzy vstávám a potřebuju se vyspat, vadilo by ti, kdybys šla domů?“ ptám se bez kapky studu. Odpoví, že rozhodně ne a žadoní o další schůzku. Řeknu jí něco v tom smyslu, že se jí někdy ozvu. Je štěstím bez sebe. Ta blbka vůbec neví, že někdy znamená nikdy.
Ráno se probudím se skvělou náladou. Měl jsem hezký sen. Nevím o čem přesně byl, ale byl prostě hezkej.
Jelikož je pátek, razím do práce. Tam napíšu partě maila, co se bude podnikat a když vím plán napíšu i Veronice. Naštěstí s radostí souhlasí. Těším se. Zase dobře zapaříme. Ano, přiznávám chci vidět Verču, potřebuju po té včerejší pipce ten její ostrovtip..

V práci se to vleče, celou dobu myslím na večer, co si oblíknu, abych upoutal její pozornost.
Nakonec nastane tak chvíle, kdy zaplatím vstupné v mecce a hledám partu svých přátel. Je tu docela dost krásnej holek. Házím úsměvy na všechny strany.
„ Zdááár! Jsme všichni?“ zdravím a ptám se.
„ Werushe ještě chybí, ale bude tu do pěti minut, vychází z domu.“ Řekne Jitka, kterou kolem ramen drží Honza. Ztuhnu, co to sakra je. Snad se nebudu chovat jinak.
Opravdu se po deseti minutách objevuje. Vidím ji už z dálky, ale není to ta Veronika co znám. Každý chlap se za ní otočí a já poprvé ucítím co je to osten žárlivosti.
„ Ty vole, ty seš ale kočka!!“ zazní hromadně u našeho stolu, když se konečně prodere přes ten dav již ožralých mládežníků.
„ Když už tak ty krávo!“ směje se potěšeně. Sluší jí to úplně maximálně. Nechápu, kde nechala ty svoje vytahaný hadry. Má na sobě upnuté jeansy a topík s velkým výstřihem.
„ Na těch podpadcích si dneska rozbiju ústa, a to se terpv zasmějem.“ Baví se na svůj účet celkem obstojně Veronika.
„ Ty mě nepozdravíš, ani mi neřekneš, že mi to sluší, tsss“ urazí se naoko a drcne do mě. Dá mi jako vždycky pusu na tvář a já si musím dát nohu přes nohu, když sedí tak namáčknutá na mě. Cítím její vůni a je nějaká více omamná než jindy.
„ Jo, sluší ti to.“ Zamumlám a raději jdu na bar dát si panáka a spláchnout tu pachuť žárlivosti.

Když stojím u baru, všimnu si, že u našeho stolu sedí nějaký týpek a okatě Veroniku balí. Ta se stydlivě usmívá a hází ty svoje sexy pohledy.
„ Néé bože snad nežárlím.“ Mumlám si pod nosem zoufale.
„ Už jsi tak mimo, že si mluvíš sám pro sebe?“ ozve se mi za zády Veroničin hlas. V tom zamyšlení jsem si nevšiml, že se od stolu přesunula k baru.
„ Máš chuť na panáka, jo?“ usměju se kysele.
„ Tak, když je zadara, tak proč bych na něj neměla chuť, že.“ Rozesměje se a pak se otočí na toho hezouna. Objedná si drink a zas se otočí na mě.
„ Koho si to sbalila?“ ptám se rýpavě jako vždycky, ale cpe se mi tam sarkasmus.
„ No přece toho nejlepšího!“ mrkne na mě.
„ To asi těžko, páč bys musela sbalit mě!“ řeknu uboze, i když jsem to myslel spíše v legraci.
Veronika se rozesměje, jako by slyšela ten nejlepší vtip za posledních deset let.
„ Good joke.“ Řekne a už se věnuje tomu týpkovi. Naštvala mě. Uraženě si jdu sednout ke stolu a tvářím se jako bůh pomsty.
„ Co s tebou kua dneska je?“ zajímá Honzu, když vidí můj xicht.
„ Nic, co to je za týpka, co balí Verču?“ ptám se „ nenápadně“.
„ Ale tak tohle tě trápí, Verunka už není ošklivé káčátko, tak se o ni začal zajímat i náš velký playboy?“ rýpe Honza.
„ Hele dej si bacha na to co říkáš, a tohle poslouchat nebudu!“ zvednu se a odcházím. Honza za mnou ještě něco volá, ale mě nezajímá co. Když procházím kolem záchodku, vidím líbající se dvojici a v té holce poznám Veroniku. Líbají se tak něžně, že zatoužím být na místě toho borce. Ale to už asi nikdy nebudu. Znechuceně se odvrátím a odejdu.

přidáno 01.04.2009 - 09:30
hodne zajimavy z pohledu kluka, zaujalo me to.
přidáno 16.03.2009 - 21:06
Takový je už život. V tvé povídce mne ale zaujalo slovo xicht. Opravdu jsem tohle slovo takhle napsané ještě neviděla. Nebylo by to lepší takhle? Ksicht? Ale jinak rozhodně piš dál.
přidáno 12.03.2009 - 08:41
Jojo, žárlivost je mrcha...;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Borec Alexandr : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Borec Alexandr ( úskalí egocentrismu)
Předchozí dílo autora : Úplněk II.

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Mlčeti Zlato
» nováčci
Vanesa
» narozeniny
Ms Floret [13], moonell [13], slecnaChuckye [9], Mandrake [12], *Whatsoever* [12], kozlikmilda [11], cappy [11], Gabuša [9]
» řekli o sobě
Dream řekla o Hunter :
Častý melancholik a snad ještě větší snílek než jsem já. Držím mu palce ve všem, protože on je asi jeden z mála lidí, kdo si zaslouží svůj malý dokonalý svět a život. Snad se mu všechny sny jednoho dne vyplní a snad sám nad sebou nezlomí hůl - udělal by totiž nehoráznou hloupost.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku