|
Jak je možný, že zadávám téměř pokaždý kategorii láska - zklamání? Asi prostě umim psát jen sentimentálně-zoufalo-marně...
 26.11.2011 17 1842(30) 0 |
|
ve zkratce
04.11.2011 7 1585(23) 0 |
|
20.9.2012
22.02.2014 4 1786(12) 0 |
|
...oh shit...
06.08.2009 8 1735(19) 0 |
|
pokusila jsem se napsat něco děsně francouzskýho a "stylovýho"...žel bohu se v tom najde kapka pravdy...psala jsem to v naprosto zoufalý náladě a šílený touze...
18.10.2009 7 1924(26) 0 |
|
dávno
16.10.2011 7 1644(23) 0 |
|
moje pocitovka a tak trochu pravda...
08.11.2009 4 1648(16) 0 |
|
nebyla by na škodu kategorie básně / "láska"
....(maybe it used to be so..ale teď je všechno ok =) měním se..)
22.12.2010 4 1917(24) 0 |
|
Sprostá, sprostá, jsem sprostá... (někdy v roce 2008)
28.07.2009 6 1994(25) 0 |
|
10.07.2010 4 1382(12) 0 |
|
cosi...výlev...
25.07.2010 2 1511(13) 0 |
|
...
16.01.2014 11 1588(14) 0 |
|
01.11.2009 8 1878(24) 0 |
|
když se jí díváš (v představách) do očí..
01.04.2012 7 1476(8) 0 |
|
30.08.2010 7 2197(21) 0 |
|
Vždy jsem byl klidný, ale to se mění a minulost se kterou jsem se vyrovnal mě chytá do spárů a šeptá, že je tady a bude mi mlžit mysl co to jen pujde... Místo nedůvěry a důvěry vidím nedůvěru a naivitu
17.12.2013 11 1786(23) 0 |
|
23.06.2012 6 1512(18) 0 |
|
26.11.2010 11 2115(40) 0 |
|
Někoho potkáte>zamilujete se>poznátě že něco nehraje>iluze se rozplynou>uvědomíte si jak jste byl/a celou dobu tahán za nos>nemáte chut už zkoušet nic dál>chcete to ukončit, ale nepovede se to|
25.10.2013 1 1574(12) 0 |
|
jsou tři stádia lásky: a) touha po člověku a naděje; b) reálná blízkost dvou lidí; c) touha po člověku a beznaděj
14.11.2009 5 1329(26) 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
