|
...jen tak stvořeno...při neusnutí...rýmovačka :D
|
|
|
|
|
|
|
|
Jen vyčitky..myslenky a praní..ktery se uz nevratí!!!
|
|
„Odmítáme ty, co nás milují, a milujeme ty, co nás odmítají.“
Seneca
|
|
V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.
|
|
...pro změnu jedna ze starších...
|
|
ne zrovna můj momentální pocit ze života, ale spíš můj protivník v boji s nekrásnem! a já to prostě nehodlám vzdát!:)
|
|
Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......
|
|
trocha pointy, která není žádnou novinkou....krátká blbost, kteoru mám ale ráda už kvůli těm polívkám =)
|
|
...
|
|
Radši bych slyšela pravdu, i když je horší než ty povídačky...
|
|
______________still not________________
|
|
Vždy když jdeme za svým cílem tak vždy potkáme někoho kdo nám pomůže.
|
|
Vracím se...ale ne úplně a jen na chvíli...:-)
|
|
Tohle je moje revolta proti všem těm rádoby intelektuálním básním, kerý se snaží mít hlubokou, až alegorickou poentu a jsou plný vznešenejch, vysokejch slov. Takže v tom nehledejte nic hlubokýho a přečtěte si, co se mi přihodilo.
|
|
zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...
|
|
noc je černobílá přikrývka iluzí...*
|
|
s trochou naděje...
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

