... pro pár lidí... kteří se tam snad najdou...

tohle neni jen sen, je to i pravda

Ať už je 11. září 2009

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

a na parapetu vrabec, tančící na hudbu, kterou neslyšíme a venku sny, které nám uletěly, když jsme (z a s e) nedávaly dostatečný pozor.klasika.

zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...

Svět je hrozně chladnej, lidi na mě koukaj, mlčí, nevím co chtěj. Jen občas se někdo usměje, ale pak jde dál.

jedno malé tajemství....:-P

tak si tak projíždím moje staré věci na autorské čtení (kdo by měl chuť, může příští týden v úterý zaskočit v Brně do café Paradigma) a nacházím samé vzpomínky, samé pocity a taky tohle:)

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...