Je-li duše

I.
Tam kde duše čekají,
v tom tichu a mrtvu,
prvně kyslík nasají,
na porodním prknu

Tam kde duše čekají,
je po pár letech nuda,
krásu v žití hledají,
než budou těla tuhá

Když se těla zvedají,
po spokojeném spánku,
pak se duše zeptají,
co bude dneska v plánku

Vítr tiší bezvětří,
slunce kryje oblaka,
na počasí nezáleží,
zda-li svůj den profláká

Je-li horko nebo sněží,
nad vilou či chatrčí,
život strašně rychle běží,
buď pejskem co neskučí..

…člověkem co nemučí,
pupenem co vypučí…

Do prostoru za závoru,
možná se zas navrátíš,
na potvoru kolem stolu,
vzpomíná se trochu tíž

II.
Michal si stoupnul na svůj stín,
lásku zas prodal za směs vín,
a plíseň na zdech vinárny,
má radši nežli směnárny

III.
Oblékla si obličej,
vydala se do tepen,
pulzující šaty…

V marketu na realitu,
prodává sny myším,
potmě kreslí na tapetu,
to co přes den slyší

Lanem střílí do rybníku,
vyhýbá se mužům s klidem,
nakupuje u hrobníků,
suché lebky s levným splínem

IV.
Hýbat se a mluvit,
na ty tvoje deprese,
namyšlené hromy z blesků,
zaprdění gaučáci,
předešlá generace,
před časožrouty

Zamést chuchvalce i z tmavého kouta,
umýt okno své hladové duše,
ztrhnout tipec z okoralého jazyka,
trocha sebelítosti,
máma mě nemiluje,
a tobě prodali boty, co sis včera vyhlídla…