|
Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech
|
|
...jen tak stvořeno...při neusnutí...rýmovačka :D
|
|
mhmm... já se prostě někdy tak bojim. ve tmě ale ne tmy. toho co uvidim až bude světlo.
|
|
...pro změnu jedna ze starších...
|
|
(rodice delaj chyby... jejich deti udelaj to samy.)
|
|
Je tam velmi maskovaný odkaz na jeden seriál. Schválně jestli někdo uhodne na jaký. (I když moc šancí vám nedávám :-/)
|
|
ne zrovna můj momentální pocit ze života, ale spíš můj protivník v boji s nekrásnem! a já to prostě nehodlám vzdát!:)
|
|
..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)
|
|
Není mi moc jasné, co se to právě prořítilo kolem.
|
|
|
|
2010
|
|
byl to sen, pak hrál niceland a já mu zkusila ukázat realitu , snad se na mě nebude zlobit a občas se ke mně v noci zas vrátí a ? ... zastudí ,-)
|
|
nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!
|
|
a na parapetu vrabec, tančící na hudbu, kterou neslyšíme a venku sny, které nám uletěly, když jsme (z a s e) nedávaly dostatečný pozor.klasika.
|
|
|
|
/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování
|

