Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech

...jen tak stvořeno...při neusnutí...rýmovačka :D

nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

a na parapetu vrabec, tančící na hudbu, kterou neslyšíme a venku sny, které nám uletěly, když jsme (z a s e) nedávaly dostatečný pozor.klasika.

Netopýrem ve dne Jsem Drákulou bez zubů

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

to je nepopsatelný cit ....hřeje. žiju, hlavně díky Tobě. Máte sourozence ? Já mám sestru. / vie à deux / s o u r o z e n c e ? ,-) ??

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

http://www.youtube.com/watch?v=uHPNB9XNQH0&feature=fvwrel

prosím úsměv......:-) jednoduché(možná až příliš) vyjádření mého chvilkového rozpoložení.

že bych línej byl? - kdo by uvěřil!

http://www.youtube.com/watch?v=uWA8sO6Xwjo&feature=fvwrel

nezapomeňme!trochu asociace z dětství

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

pozor ne kuřátka.... je to trochu jak básenka pro dětičky, tak jednoduchá. ovšem krutá a hloupá k tomu

Asi navždy nedokončená, marně čekající na třetí sloku... Jakoby ještě byla potřeba cosi vyslovit, ale nelze pro to najít vhodná slova...