|
Kouř z mojí večerní cigarety... ;))
*
Mimochodem, byla tu už předtím, ale nějakým, pro mě záhadným způsobem, se vypařila... Nevíte, jak je to možný...?
|
|
Tak trochu hodně nekvalitní nahrávka, já vím :-) pardoon... musíte ubrat zvuk, aby bylo vůbec něco slyšet :D přednes taky žádnej.. jakoby.. na tom záleželo :D http://www.youtube.com/watch?v=9PHCVByyMaw
|
|
..........co cítím.............
|
|
Na saspi a literu znám jednu prima autorku, se kterou se občas rádi škádlíme! /Vlastně je jich takových víc, co nezkazí legraci.../ Nedávno mi napsala do komentu rozvernou básničku na téma, jak jí taji pod rukama atp. s poznámkou, že jí trochu "Haraší!" Tohle je trochu upravená odpověď...
|
|
opět jeden sladký kousek...
|
|
...už zase jedna rádobyalegorie...
|
|
Věnovaná.
On ví, já vím, vy snad ani vědět nemusíte.
|
|
... jen tak...
|
|
když ony si ty duše samou blažeností nedají říct...chjo...to aby se jeden zbláznil:-D...ale prostě za to asi nemůžou, když opět uvěří lásce...hlavně aby je zas nevyhnali pěkně dolů na Zem;)
|
|
Nedávno jsem ji šeptal jedné úžasné dívce do ucha... Čekala na to v šuplíku dlouho....
|
|
v myšlenkách
|
|
Čím to jen může být, má milá,
že jsi mne tolik okouzlila?
Proč tolik snívám o Tvé kráse,
která být bez chybičky zdá se?
Proč když tu bez Tebe dlím sám,
po Tobě touhou umírám?
Proč když zřím do Tvých krásných očí,
celičký svět se se mnou točí?
Mám Tě rád, moje Roxano!
Tvůj navždy věrný
Cyrano
|
|
///
|
|
Toulal jsem se sám večerní Plzní a myslel na někoho, kdo pro mne stále moc znamená, když tu mne napadla tahle něžná básnička! Hned jsem ji té milé osůbce poslal jako SMS a později i e-mailem do Plzeňského deníku do rubriky "čtenář - reportér ". Tam spíše jen tak z legrace, ale oni ji 19.1. 2007 skutečně otiskli i s několika pochvalnými slovy! Snad se bude líbit i vám...
|
|
Nevím ...
|
|
Nevzdám se tě.. nevzdám dokud tě budu potkávat
|
|
Pod stínem černým se bílý ukrývá. Uvidět ho můžou jen dva páry očí, očí těch, kteří dokázali vlastním žárem spálit bílé stíny šedých lišajů. Vše splyne v jediný celek vzájemného poznání. Ostatní nikdy neuvidí, co viděli jsme my a nepochopí nic,dokud se nesetkají s vlastním bílým stínem a stínem druhého.
|