Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

název sám jest anotací....

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

HD - prokletí a požehnání, očistec a ráj... Osvobození.

ibac

...ke komentu..a tak... de to ze me....

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

inspirováno písničkou k valtzi....

Nic moc, spíš jenom proud myšlenek, které se mi podařilo jakž takž zveršovat:-)

Asi moc zbytečnejch slov... chtěla sem to dát do děl... ale nevím, možná je to na úrovni deníkovýho zápisku... I když tak nepůsobí... má bejt vlastně docela optimistická..

a sem stastna:)

...aktualni

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Ten obrázek vypadá možná až moc pozitivně, ale já prostě neumin kreslit všechno šedivé...

soutezni dilo. tema-vzkaz v lahvi...:D

... asi nejlepší z mé "poválečné poezie" ...