už nevěřím, jen bloudím.. nevím, jesi je to báseň.. je to jen pocit a nálada. Nevrátíš se.. Ale snít se přece smí..
 08.02.2009
4
1541 (16)
0
Já věřila jsem v pohádku
co konec nezná
Já hledala svět v pozlátku
co krásu nemá

Omlouvám své chyby
sama před sebou
Stala se ze mě parodie na život
a komedie o víře v budoucnost

Jsem černý anděl
hledám bílé světlo
Řekni, kam jsi se poděl
co lásku tvou smetlo?

Chybujeme z přesvědčení,
že děláme správné věci
Každej sám s nataženýma rukama
kráčíme vstříc neznámu

Když uděláš krok blíž
můžem kráčet spolu, víš?

/Co když i to,
co děláš,
že nechceš,
je ta nejvetsi chyba?/


Schovám polibek do své dlaně..
Počkám až mou ručku schováš do té své..
Pak bude konečně zase jinej svět
Zamilovanej a šťastnej
 03.03.2009 18:13
Snít se smí :) ale opatrně...vzdušné zámky se dají z dlaní lehce sfouknout....
 08.02.2009 20:55
 Pet
"Pak bude konečně zase jinej svět
Zamilovanej a šťastnej"

...krásný verše...snad bude líp...jednou...až bude svět zamilovanej a šťastnej...kéž by...
 08.02.2009 18:51
 Housenka
Povedla se:-)
 08.02.2009 18:33
:(... snit se smi..jasne,ze smi... jen jestli je to to nejlepsi reseni... jenze co jinyho delat...vim,ze se nejd odpoutat..vubec to nejde...

vsechno to bude v pohode jednou...uvidis...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.