|
Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...
|
|
|
|
Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*
|
|
|
|
|
|
Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*
|
|
|
|
Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)
|
|
|
|
stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*
|
|
člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D
asi zas blázním...blázním...
|
|
Mini pocitovka
|
|
|
|
My, básníci dnešního dávnověku - zranitelní a světaznalí... odpusťte, že jsme milovali..!
|
|
Potřebovala jsem napsat něco... Něco ukrutně sentimentálního, něco ukrutně deštivého... Něco ze mě..... Něco z vás??
|
|
(aneb Zbýšovská romance pro Ni, Něho a taky trochu pro Mě)
umístěná sem s nejlaskavějším svolení pana J.F. Kaplana, psána pro něj a jeho dívku - anglicky (pokud najdeš chybu-napiš!) zhruba březen nebo duben 08
|
|
v zatisi rybnika..jaa baletiiim
|


