Dívka v síťovaných punčocháčích

Na náměstí zalidněném,
rozplakala se dívka,
její slzy vypalovaly do chodníku
srdce.
/Kterých si nikdo nevšímal/

Přijel kočár
a odvezl ji.
Tajemství za černým dřevem…
Za několik hodin byla zpět.

Chodily okolo ní páry
šťastní lidé s horkými dlaněmi.
Její modré rty
hřály (vlastní) rudé ruce.

Přijel kočár,
odvezl dívku v síťovaných punčocháčích,
zahalil ji do opony
bolesti a nucené rozkoše.

V kostele hrály varhany,
milenci se žení.
Seděla na schodech
se zrnkem rýže ve vlasech.
/Bez bílé vlečky/

Přijel kočár,
nasoupila,
oddala se svému pánovi.
Dívku spící na lavičce
zahalila noc.

V rohu náměstí
viděl chlapec dívku
ona žádná Nefertiti
on žádný Achiles.

Přijel kočár,
nastoupila odděna do bělostné vlečky
s lilií ve vlasech
a rudými rty.