|
Jedna z novější tvorby... (Je zajímavý že čím víc píšu, tím míň se mi to rýmuje a má to menší rytmus)
|
|
Je důležité pochopit, že oheň pálí, a když prší, tak je hlína mokrá...
|
|
Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...
|
|
Ano - ne - ano - ne - ano - ne?
|
|
Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...
|
|
|
|
19:00 až 21:00 (1.dubna 2009)
|
|
Bolest se rodí hluboko v srdci a zrdcadlí se v očích...přilétněte havrani...ať tu mou nikdo neuvidí... /spontální básnička...emoce si dělají co chtějí...ale naštěstí budou mít jen jepičí život/...*
|
|
...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*
|
|
/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/
|
|
|
|
|
|
na mezera.org jsem za toto "dílo" dostal velice ošklivou kritiku, no možná to není nejlepší věc co jsem kdy stvořil. No kritizujte pisálci :-)
|
|
aneb snažím se nebrečet.... Pro všechny, kterým není zrovna dvakrát fajn... i pro ty ostatní... aby si vážili svého štěstí
|
|
mnozí lidé se mě ptají jak jsem přišel ke svým jizvám na zápěstí, napsal jsem toto vysvětlení. Pouze bych dodal k poslednímu "verši" - smutek někdy je a nezmizí :-(
|
|
Zavřený oči a marná snaha odříznout olovený víčka... A dlouhý čekání na chvíli, kdy dohoří vám svíčka... Pan Mandrake mi zas dělá společnost...
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Jack» narozeniny
market [18], Jarda [18], SSSa [18], Malá Žužu [18], journeyman [18], China_white [18], Metalýza [18], Hans [13], Marvel13 [13], Carolina [13], Filipino007 [12], Raziel Crowley [9], Auryn Book [4], Pandorka [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

