 18.02.2009 7 1616(27) 0 |
Na molu, u moře
stál
vlny se tříštily o kameny.
Kapky slané vody na něj dopadaly
a on stále nic neříkal.
Jen hleděl daleko za horizont
na svá vlastní záda.
/
Proč bát se smrti ?
Jen počkáš,
až na tebe příjde řada...
/
A moře, vlnky své drtí,
jednou se dočkáš.
stál
vlny se tříštily o kameny.
Kapky slané vody na něj dopadaly
a on stále nic neříkal.
Jen hleděl daleko za horizont
na svá vlastní záda.
/
Proč bát se smrti ?
Jen počkáš,
až na tebe příjde řada...
/
A moře, vlnky své drtí,
jednou se dočkáš.
11.01.2012 - 23:25D_P
JAk to děláš....? prozraď jak jen?
10.03.2009 - 10:54Děkuji Severko :) Jsem ráda že jsi si všimla :) Ale totálně nevím, jak básen pojmenovat... Nemáš třeba nějaký nápad ?
09.03.2009 - 18:05Zaujala mě část, ve které se dívá na svá vlastní záda...:) to je pěkně obrazné...jako by věděl, co ho čeká a nemine...to je pro mne asi nejsilnější moment básně...
líbí se mi, jak jsi ubrala na popisnosti...:) jen bych nespíš změnila název básně..je trochu zavádějící a manipulativní...
líbí se mi, jak jsi ubrala na popisnosti...:) jen bych nespíš změnila název básně..je trochu zavádějící a manipulativní...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dott- mutace rýmů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : A pak jsem byla lehce mimo
Předchozí dílo autora : Koušou Vorvani ?
