|
tak už je konečně i s obrázkem...
|
úplněk se vysmívá
malým lesním vílám
na jezeře stín
a pod hladinou se roztříštilo
zrcadlo ledové královny
mrazivou krajinou
potácí se zšedlá vločka
v záchvěvech bytí a nebytí
jak daleko dojde
na umrzlých nohou?
rozpraskané rty
křičely by nebolestí
nad prázdnýma očima
a kde je horká slza
co z nich střepy vyplaví?
mrtvé vážky
nebojí se smrti
malým lesním vílám
na jezeře stín
a pod hladinou se roztříštilo
zrcadlo ledové královny
mrazivou krajinou
potácí se zšedlá vločka
v záchvěvech bytí a nebytí
jak daleko dojde
na umrzlých nohou?
rozpraskané rty
křičely by nebolestí
nad prázdnýma očima
a kde je horká slza
co z nich střepy vyplaví?
mrtvé vážky
nebojí se smrti
08.10.2009 19:41
Nevím, co na mě zapůsobilo víc, ale asi ten obrázek. Něco mi připomíná, ale nedokážu si vzpomenout co. Moc pěkné...
03.12.2007 19:11
Obrázek i básnička k sobě krásně ladí...víš, takovou jsem tě ještě neznala...;)
03.12.2007 16:41
Eh... Nevím no... Rozhodně zvláštní... Ale zatím nemůžu říct jestli dobré nebo ne... Musím si to nechat ještě projít hlavou... Třeba mi to zítra řekne více...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.