![]() ![]() ![]() ![]() |
Tohle prostě muselo ven..
![]() ![]() ![]() ![]() |
rozchod...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
pukneš.brzy.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Klasický sonet s volnou délkou veršů.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nechal jsem se inspirovat četbou cestopisu a pak i fotkami onoho Ráje...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
..v Tichém oceanu...
![]() ![]() ![]() ![]() |
.
![]() ![]() ![]() ![]() |
V tichu noci spolu rozmlouvá moje Já a moje já ...chodí k sobě na rady...ale to je jedno ...Já kecá do života, i když se ho to malé já neptá ...prostě z nutnosti ...chránit, bránit, radit ...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Lidi jsou plni pochyb a strachu. Že jsou něco míň nebo víc, než druzí. Tuhle básničku jsem napsala jednoho krásného večera, když jsem se konečně svěřila má partnerce o svých pochybách a strachu z toho že selžu...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Napsal jsem jí už hodně dávno, vlastně to není ani báseň...každopádně je to z období života, které je už snad zamnou...vlastně ani nevím proč to tu dávám: )
![]() ![]() ![]() ![]() |
... když se srdce uzavřelo
![]() ![]() ![]() ![]() |
Snad nastal čas, kdy třeba jít
je a víc nezaclánět tady,
s věčností duši zasnoubit,
ochotně, rychle, bez výhrady...
![]() ![]() ![]() ![]() |
jseš Mimo. věděl jsi to.
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nikdy už Tě nebudu chtít zpátky, ale vždy o Tobě budu vědět.
![]() ![]() ![]() ![]() |
nové dilo
![]() ![]() ![]() ![]() |