Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Změť slůvek, která se na mne odnikud vychrlila...

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Není růží bez trní...

Prostě jarní... :-)

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Věnováno...

Mít i nemít... Stav, který je snad prokletý, protože je těžké rozhodnout, zda má cenu doufat... Taková naděje je přílivem i odlivem...

Poetismem ojíněná... Napadla při čtení Nezvala... Je to taková slovní a obrazová hříčka...

z Literu ...

Autobusová... o ránech, který teď zažívám... a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...

lehce trhlý

Nevim, zda je to basen... a nevim, jestli se to stalo... ale kdybych mohla... byla bych prorokem...

to jsem...a taky zmatená, zaneprázdněná, dojatá, sentimentální, unavená, strhaná, veselá, zblázněná, protivná, vzteklá... ....

5.3. 2011 - Pocitová. Moc prosím o komentáře.

... lásko, přeji si jen tebe...

Po přečtení básní Sapfó jsem nejenom pod dojmem prastarých veršů, ale i pod vlivem "Chvylkové citové nevyrovnanosti" k jedné slečně napsal tuto básničku..