|
Jsem šťasten, když vládne dobrá pohoda, rád se napiji dobrého vínka a k tomu si zazpívám některou z těch nádherných písní z Moravy, Slezka i Čech. Proto svou báseň nyní věnuji kouzelnému času vinobraní a všem lidem dobré vůle!
|
|
Není nad to, když vám někdo dokáže setřít slzy z očí...i z duše;)...tuhle kratičkou básničku bych chtěla věnovat člověku, kterého si nesmírně vážím...děkuji J;)
|
|
....
|
|
Kdo chce, ten mi porozumí i bez dlouhých úvodů...
|
|
Věnována člověku, o kterým málokdo ví, jakej je :)
|
|
snaží se toho tolik říct. . .
|
|
|
|
bez toho se neda
|
|
Opět a zase... měla jsem potřebu.. něco .. udělat?? Tak tady je... zasvěcení pochopí, nezasvěcení se, doufám, pokusí pochopit... ;)
|
|
Občas se vše zkazí jedinou větou, a někdy naopak pomůže...
|
|
Jen jedno z mnoha vyjádření jedné velké pravdy, která jako jedna z mála pravd je univerzálně platná napříč všemi zeměpisnými délkami i šířkami. Jako jedno z mála mých "děl" to končí dobře. (a doufám, že sem na nikoho nezapomněl)
|
|
děkuji M.
|
|
Věnováno mojí nejlepší kamarádce Ditušce.:o)
|
|
Dík, žes v tom pekle byl se mnou právě Ty (on ví...). Nemůžu to dokončit, ale naše kamarádství taky ještě nekončí, tak třeba časem...
|
|
Je mi smutno z toho, čeho jsem, až fyzicky nepřítomna, svědkem. Moje nej kámošky ze základky se spolu totálně rozhádali. A já nevím, zda s tím něco nadělám. Ach jo...
|
|
Pro mé věčné kamarádky Jasmin de Paris a Aranael, a pro Blížence, který je mým druhým já. 10.5.2005
|
|
mam tě ráda...ale potřebuju se z toho vypsat
|
|
snad to název vystihuje
|
|
Už nemám opravdové kamarády.........
|
|
Tuhle jsem kdysi napsal pro kamarádku, která mi ukázala, že méně je někdy více.
E
|
1|2
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

