|
Tuhle jsem kdysi napsal pro kamarádku, která mi ukázala, že méně je někdy více.
E
|
Je bílá ruka písařky.
Jež bílý brk svírá.
Já k ní neznám přetvářky.
s ní beznaděj má zmírá.
Jest bílé to peří
jímž pergamen černí.
Píše jen v co věří
a neztrácí pel v ní.
Za plamenů dlouhých svíček
soustředěnost ztělesní.
Oči krásné z pod svých víček
při tom v jejím těle sní.
Ač často zrak můj na ni hleděl
až teď jsem poznal její krásu.
Na mysli svojí jsem si seděl
a nepoznal jsem slastnou spásu.
E
Jež bílý brk svírá.
Já k ní neznám přetvářky.
s ní beznaděj má zmírá.
Jest bílé to peří
jímž pergamen černí.
Píše jen v co věří
a neztrácí pel v ní.
Za plamenů dlouhých svíček
soustředěnost ztělesní.
Oči krásné z pod svých víček
při tom v jejím těle sní.
Ač často zrak můj na ni hleděl
až teď jsem poznal její krásu.
Na mysli svojí jsem si seděl
a nepoznal jsem slastnou spásu.
E
13.06.2008 20:04
začátek mi připomněl jednu písničku o bílé :o) ze včelích medvídků :D možna trošku předělaná.
22.01.2008 10:46
pěkná básnička;)...já bych brkem psát nedokázala...to by byla samá kaňka...navíc mám nečitelné písmo...;-D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.