Prostě někdy je člověku neveselo.

Když to maso tak pěkně pejskům voní.

Láska se k sobě vždy vrací

Někteří starouškové to dobře znají.

Je to hnus velebnosti. Za tenhle kousek může špatná nálada a Homér ;)

Vymýšlel jsem kdesi jinde na téma "Pod peřinou!" Tam už je zhodnoceno a odtajněno, takže vkládám i sem...

Když jsi daleko.

Po dlouhé době jsem se rozhodla publikovat, od poslední básní plných lásky k mé přítelkyni, se nebe nademnou potemnilo a já jsem zpět u depresivní tvorby, kterou ale shledávám velmi terapeutickou. A tak jako většina velkých básnických es se má tvorba pod tíhou emocí pozvedla a prohloubila.

A pořád neni líp, právě se zotavuju z britské mutace;-)