Starší báseň, ale včera mi celý den zněla v hlavě jako mantra - a pomáhala mi projít skrz včerejší "malou temnou noc duše"... děkuju :-)

Smutná báseň o lidském neštěstí.

kde jsi? tohle přece nejde!

je mně ze všeho nějak smutno...

Téma, které se tu sice opakuje a moje veršíky, které jsem původně dal jako komentář k dílku jednoho z psanců (za což se omlouvám). Teď tedy sólo.

Útržková.

(...momentálně... doufám, že ne na dlouho.)

Venku sice neprší (spíš sněží), ale pocity jsou stejné.

- hlavně žádné slzičky, je to jen básnička -

trochu vážnější téma k zamyšlení

Starší báseň... oko tornáda jednoho bolestivého rozchodu: oko klidu ve smršti emocí.

další z archivu