Ztracení

Smutek života uzavírá
průchod zdí
z prokletých západů slunce.
Propast a konec
slova,jenž skrývají
plnou náruč bolesti
a ztrácejí jasnou barvu
z obloh nadcházejících zítřků.
Odrazy vlastních pamětí
z kterých vychází
zažloutlá pravda ve výšce vzdušných zámků.
Zajetí na pahorku nebes
a cesty jsou více strmé
a dech je zapletený
do korun nejistot
přes viděné nedohledno
v blízkém ševelení bílé tmy.
A přece,
minulý zázrak
kreslí jedinečné obrazy
v bytí nekonečném.