 28.01.2025 6 224(11) 0 |
Někde mě schází a někde přebývá,
mé tělo vleze se jen do tabulek,
můj mozek naopak prý přetéká,
je to hloupý úsudek,
jsem moc chytrá,
málo kreativní,
moc zbabělá,
málo impulzivní,
zrodila jsem se ze svých jizev,
vyrostla ze svého smutku,
povstala ze své odvahy,
a přesto je to málo,
chci být sama sebou,
o to však nikdo nestojí,
chci být s tebou,
to mé srdce, ale nezhojí.
mé tělo vleze se jen do tabulek,
můj mozek naopak prý přetéká,
je to hloupý úsudek,
jsem moc chytrá,
málo kreativní,
moc zbabělá,
málo impulzivní,
zrodila jsem se ze svých jizev,
vyrostla ze svého smutku,
povstala ze své odvahy,
a přesto je to málo,
chci být sama sebou,
o to však nikdo nestojí,
chci být s tebou,
to mé srdce, ale nezhojí.
29.01.2025 - 13:14Hanulka
Malá: měj sama sebe více ráda, píšeš hezky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pořád něco : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Vakuum okamžiku
