|
jak dlouho nás, vás, je to ještě bude bavit? ("tři tequily prosím! merci")
|
|
|
|
tajemná i bez záhad... :)
|
|
to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)
|
|
jakmile jsem to cítila a viděla, věděla jsem, že o něm musím napsat...
|
|
páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama...
aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D
|
|
pomíjivost lehkosti.... deštivé dny, zachumlané ve svetru... a vůně horké čokolády...
|
|
s trochou naděje...
|
|
„Odmítáme ty, co nás milují, a milujeme ty, co nás odmítají.“
Seneca
|
|
|
|
občas přichází... ale jak ho řešit??
|
|
o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...
|
|
malá posvátná chvíle... ať už s černým, zeleným, bylinkovým...
|
|
Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...
|
|
Možná proklínání, možná zoufalý řev :) kvalitu prosím omluvte, můj mozek už dlouho nebyl nucen literárně fungovat :)
|
|
Cesta z města..:-) Už trochu starší a zapomenutá, ale to nic nemění...
|
|
Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)
|
|
život je tragikomedie...*
|


