malá posvátná chvíle... ať už s černým, zeleným, bylinkovým...
![]() ![]() ![]() ![]() |
V krabičce od čaje
obeplul svět
v podpalubí
krysu a kurtizánu
Obě:
na žebrech
zježená kůže
v nich
nutnost opustit prám
když je hlad
Ustláno v sudu
od rumu a touhy
po pevné zemi
Zatím jen vlnobití
-papírový koráb
a lžička s medem
sunuly slunce
k obzoru
na dohled
keramickým krajům
s vůní
černého čaje.
obeplul svět
v podpalubí
krysu a kurtizánu
Obě:
na žebrech
zježená kůže
v nich
nutnost opustit prám
když je hlad
Ustláno v sudu
od rumu a touhy
po pevné zemi
Zatím jen vlnobití
-papírový koráb
a lžička s medem
sunuly slunce
k obzoru
na dohled
keramickým krajům
s vůní
černého čaje.
![](/files/obrazky/38/58136ea330d4415e3cf98c489bf15684a94b5b2a.jpg)
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
Čaj sice nepiju (pokud nemusím), nicméně básnička je lahodná asi jako Earl Grey.;o) A první sloka je skvělá.
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
páni, ty poslední dvě sloky jsou fakt moc hezký..a krásně naladí.. jdu si dát čajika;)
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
vůni čaje dát se do náruče
chladu spár když do skel tluče,
již první doušky nesmělé
probudí touhu po těle,
touhu po dálkách i zemi
až povzdech zazní přidušený,
s tou vůní čaje v náručí
prahnu po teplu papučí
:o)
chladu spár když do skel tluče,
již první doušky nesmělé
probudí touhu po těle,
touhu po dálkách i zemi
až povzdech zazní přidušený,
s tou vůní čaje v náručí
prahnu po teplu papučí
:o)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čajový obřad : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Papíroví ptáci
Předchozí dílo autora : V koutku
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]» řekli o sobě
lidus řekla o prostějanek :Měsíc. Občas moje externí paměť ( :-) ). A člověk, co mě drží víceméně nohama na zemi. A tak :-)