Prostě někdy je člověku neveselo.

Když to maso tak pěkně pejskům voní.

Někteří starouškové to dobře znají.

Když jsi daleko.

jak přestat?

Po dlouhé době jsem se rozhodla publikovat, od poslední básní plných lásky k mé přítelkyni, se nebe nademnou potemnilo a já jsem zpět u depresivní tvorby, kterou ale shledávám velmi terapeutickou. A tak jako většina velkých básnických es se má tvorba pod tíhou emocí pozvedla a prohloubila.

A pořád neni líp, právě se zotavuju z britské mutace;-)

Nečekejte něžnou poezii o mateřství, ale to nejtemnější, co v sobě žena-matka může objevit, i když stále jedná z lásky, laskavosti a nesobeckosti. Báseň je surová, upřímná. Žádná pohádka. Psáno pro všechny ženy, které byly matkami jen na chvíli, nebo navždycky, ale potichu. I pro všechny ostatní, aby mohli lépe pochopit. Uvidíte sami, co ve vás zanechá.

Čtyři stěny, moře času a žádný život...

Korporátní zamyšlení... Poupraveno pro písničku.

Láska se k sobě vždy vrací

Jedna mini pro potěchu duše.