Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

......je barevný ....

?!?

zděšení z pravě přečteného článku..

..hledejte pavoučí sítě se vzkazy :-)

Překvapivě jsem nalezl starší básničku, kterou sem dávám až teď.. Tak schválně,..

život je tragikomedie...*

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

.....

Jen z čiré radosti...Z tohohle hloupého světa...Už to tak bude:)

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

Zmatené jak veverka v parku...já to však asi chápu :-D

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

věřit nebo ne?? Nevím... ;)