V době blížících se vánočních svátků jsou lidská srdce nějak více otevřena citům. Snad i do těch vašich proniknou slova mé básně. Berte je jako poetické vyjáření mé touhy po lepších mezilidských vztazích a v jistém smyslu vlastně jakési nahlédnutí do hlubin mé duše...

Bezpodmínečná láska...

Proti všem!

Z pismáku - listopad 2010 ...

takový lehký ponor mimo prostor i čas, kam ráda se nořím zas a zas ...

je to spíš o čekání, než přicházení

ani po pravdě nevím, jak báseň nazvat ... byl to vteřinový ponor tam, kde to mám tak ráda ....

Koncept je můj, poté doladěno za laskavého přispění jednoho moudrého hodného básníka:-)

Jde o vyhrabané staré dílko z r. 2001 inspirované Bachovo "Air". Je to dost dlouhé, dávám sem proto jen část.

"pidiaturka" napsaná venku při procházce...

...těsně před usnutím.......

„Quomodo cecidisti de caelo Lucifer qui mane oriebaris corruisti in terram qui vulnerabas gentes" - „Jak jsi spadl z nebe, Jitřenko, který jsi zrána vycházel, pospíšils k zemi, ty, jenž jsi zraňoval národy!” Zrada nejmilovanějšího nejvíc bolí...a křivda srdce zatvrdí. Navěky věkův...