Miluj mě
ale nechtěj mě vlastnit
protože patřím jen Bohu
a taky sobě.
Chci být tvůj dárek
a ty zase můj.
Jen tak můžeme být
spolu šťastni.
Miluješ děti
a nosíš je na zádech.
Jsi velký a silný
ale tvé srdce
je mnohem větší.
Poznám tě po skutcích
protože tvoje ruce
mě unesou v náručí.
Máš duši umělce
a živíš se poctivou prací.
Nevidím tvoji tvář
ale budu k tobě vzhlížet.
Nemluvíš jazyky
protože budeme mluvit spolu.
Jsi krásný uvnitř i navenek
a svou laskavostí záříš.
Jsi přítel
kterého by chtěl mít každý
a tvůj hlas uklidní
i divoké zvíře.
Nejsi nikomu břemenem
ale cizí nosíš rád
a s úsměvem.
Chceš aby všichni byli šťastni.
ale nechtěj mě vlastnit
protože patřím jen Bohu
a taky sobě.
Chci být tvůj dárek
a ty zase můj.
Jen tak můžeme být
spolu šťastni.
Miluješ děti
a nosíš je na zádech.
Jsi velký a silný
ale tvé srdce
je mnohem větší.
Poznám tě po skutcích
protože tvoje ruce
mě unesou v náručí.
Máš duši umělce
a živíš se poctivou prací.
Nevidím tvoji tvář
ale budu k tobě vzhlížet.
Nemluvíš jazyky
protože budeme mluvit spolu.
Jsi krásný uvnitř i navenek
a svou laskavostí záříš.
Jsi přítel
kterého by chtěl mít každý
a tvůj hlas uklidní
i divoké zvíře.
Nejsi nikomu břemenem
ale cizí nosíš rád
a s úsměvem.
Chceš aby všichni byli šťastni.
21.10.2022 00:48
Gora: Nevěděla jsem kam to zařadit.Je to něco mezi modlitbou, přáním a úvahou. Představa někoho s kým chci být,toho pravého člověka.Jazyky myslím ty, které se v křesťanství vyskytují jako ve víře všeobecně. Ano to nošení mohu vysvětlit jen tak, že to je opravdu odolný člověk, psychicky i fyzicky.
21.10.2022 00:30
Sasanka: pokud dílo bereš jako vyznání komusi blízkému, tak snad... ale pokud je publikuješ, určitě bych místy upravila, třeba zdůrazňování asi 3x, jak někoho nosí... také kupř. tohle působí zvláštně:
Nemluvíš jazyky
protože budeme mluvit spolu.
Forma - podle mě to není báseň, ale poezie v proze, mohla by být normálně v řádcích, jak se poezie v próze běžně píše...
Nemluvíš jazyky
protože budeme mluvit spolu.
Forma - podle mě to není báseň, ale poezie v proze, mohla by být normálně v řádcích, jak se poezie v próze běžně píše...
20.10.2022 22:51
Pobavilo, Sasanko, zejména představa, jak nosí děti na zádech.
Milé vyznání, řídila bych se při psaní tím, že méně je někdy více.
Milé vyznání, řídila bych se při psaní tím, že méně je někdy více.
20.10.2022 20:55
Krajinou kráčím
vlasy suším, nohy máčím
jak lucernu srdce mám
plamínek si tam dám.
vlasy suším, nohy máčím
jak lucernu srdce mám
plamínek si tam dám.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.