Přesně jako z příručky... pro snílky... nebo pro zamilovaný... to je asi jedno :) Mám tě ráda... Věnováno T...

zkuste psát o tom, jak milujete...a zkuste o tom nepsat:) jak jeden známý klasik řekl "jak málo miluje ten, kdo dovede říci, jakými slovy mu milenka vyznala svou lásku" :))

jak jinak, jsem jen ženská

Tohle si chystám do poetického workshopu na saspi, jehož inspirátorkou byla endless! Vlastně jsem to původně už měl jako komentář u jiného dílka, tedy dva komenty, co jsem upravil a spojil v jeden...Šat ušitý ze štičích šupin a tři tečky mají být dle zadání součástí soutěžního dílka! Tak to vymyslela právě endless, stejně jako tady v poslední soutěži jiná autorka... Nechal jsem se tam inspirovat amazonit i několika dalšími...Amazonit je vlastně můj horký favorit na vítězství, já se zúčastňuji spíše pro legraci a abych netrhal partu...;o) Je to jako ta klavírní klání na hudebních večírcích o nichž jsem četl v knize o Bethovenovi! Byl dán základní hudební motiv a Mistři jej sami rozvíjeli... Takže se zkuste vžít do duše zamilovaného vodníka...

Báseň, která byla původně na Literu, ale po krátké úvaze jsem ji stáhla a dala sem. Je to tu takové komornější a vzhledem k tomu, že je to moje v téhle oblasti prvotina...no, snad mě neukamenujete :)

... jen tak...

... tuhle jsem sem ještě nedával ... doufám ...

Další nenáročná žertovná báseň, která vás má pobavit...

Dnes bych chtěla být s tebou i zítra :))

...už zase jedna rádobyalegorie...

Na prahu nového roku přeji všem, aby nesmírná Láska, ta pravá a jediná, která je bez váhání schopna všech obětí, vstoupila do jejich života a provázela je v dobrém i zlém. A aby našla trvalý domov v obou milujících srdcích!

..

když ony si ty duše samou blažeností nedají říct...chjo...to aby se jeden zbláznil:-D...ale prostě za to asi nemůžou, když opět uvěří lásce...hlavně aby je zas nevyhnali pěkně dolů na Zem;)

...

já vím já vím já vím...zoufalá láska, je ale pořád jenom láska...(starší básnička plná vzpomínek...jen se neptejte jak to nakonec skončilo:)

Po dlouhé době ryju sama v sobě... A našla jsem jednu rádobyrýmovanou...

Jací jsou muži v padesáti? Věnováno všem mužům, v jejichž duších jsem kdy pátrala.

V tak trochu melancholické náladě jsem si pobrukoval Žalmanovu píseň "Dej na hrob můj barevný šál" a náhle mne napadly tyhle verše...