Tuto "báseň" jsem napsal za pět vteřin. Bo v Ostravě není čas. Zdravím všechny Penery z Bělé nad Radbuzou, taky je to kraj rázovitý.

věnováno

Nevím, zda točí či netočí. Ale většinou, bublinky plavou vzhůru, jablko nepadá daleko, světlo pálí můru a...ona tam stejně pořád chce. Většinou.

Je to příběh lásky jako lišaje: zrodí se, prožije krásný okamžik, pak odletí a vypravěče nechá uvězněného ve sklepě, zhroutí se schody, kde jeho příběh končí v rakvi.

Anglický sonet

....

Poetická cesta z Padovy do Soluně.