16.04.2020
10
to bude všechno? - památník?
v polici
mezi Jihem proti severu
a Malým lordem Fantleroyem
skoro ho nepřečtu
mám mlhu

bábovka tisíckrát spálená - ty víš
vzpomínám na Svárov
žáby ve skleníku
rybník kde plavu
s tátou ve stoje
držel mě - já kopala

ty žáby jsem milovala

-

kopu dodnes
nevidíš to

nechám si tvou zlatou slzu
luka neprodám - jsou taktéž moje
komíny vyčistím
spravím plot

přivedu vodu

a pak už jenom

cokoli
 11.01.2023 23:52
Líbí se mi ten závěr.
 28.06.2021 21:32
Vzpomínky na to krásné.
Aš mysl žbe jak jsou živé.
Pěkné
 21.04.2020 23:29
nechat si cokoli nechat si cokoli je...nejvíc
 20.04.2020 21:48
Mlčeti Zlato: Ano, přesně tak. Děkuji za milou návštěvu!
 18.04.2020 20:34
Ponořilo mě to do nostalgie. Jsem tak daleko od svých míst...
 17.04.2020 21:47
slavek: Homér: Děkuji Vám oběma.
Je pravda, že vzpomínky teď vyvstávají samy a mnohem snáz. Je to teď jedna z nejčastějších věcí, co dělám. Vzpomínám, píšu, čumím, nebo spím. Díky za návštěvu a hodně zdraví.
 17.04.2020 11:12
Jistě - vzpomínky. A pěkně vyjádřené. Je v tom talent zprostředkovat je i ostatním.
Vzpomínkami se teď mnozí živí a možná ještě dlouho budou.
 17.04.2020 08:43
Dobré dílo
 17.04.2020 08:01
človiček: Dost podivná přirovnání :)
 17.04.2020 00:48
Kdo vzpomíná ten pouty se přiková.Kdo nádech cítí,tomu chutná žití.Kdo do dále hledí o poslední minutě nic neví.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.