Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

...některý dny...prostě vážně nemají smysl...("jéchecheche!:D:P)

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

?!?

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

Neměla bych změnit přístup k životu? Jaký si to člověk udělá, takový to má. Menší procházka do mého nitra.

Možná proklínání, možná zoufalý řev :) kvalitu prosím omluvte, můj mozek už dlouho nebyl nucen literárně fungovat :)

...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)

Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......

život je tragikomedie...*

o lidech, co se nikdy nemůžou ztratit

všude je šedo, tmavo, smutné pohledy, melancholické oči ... tolik nám schází slunce/láska (doplň si sám;))

miluju víno a co se mnou dělá...

o několikaměsíční nejistotě, strachu a lásce (nejen) k životu ...

...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...

zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...

*****

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...