|
všude je šedo, tmavo, smutné pohledy, melancholické oči ... tolik nám schází slunce/láska (doplň si sám;))
|
.
od lásky do mračen
do výšky za pár lehkých úsměvů
tolik lidských přání najednou odletělo
do teplých krajin
když je zima, lidi zebou
a šednou
já se modlila
za nás
za smysl na kostelních věžích
a budoucí nadějné slunce
stále v nás věřím
.
a když mi schází teplo
odcházím do mračen a oblaků
kde jsou tvé ruce plné kamínků
ze štěstí, co plní kapsy
a vzpomínky teplým oparem
a pak se jen odevzdávám
krásnu
do poslední
nitky citu
znovu zachráněna
.
od lásky do mračen
do výšky za pár lehkých úsměvů
tolik lidských přání najednou odletělo
do teplých krajin
když je zima, lidi zebou
a šednou
já se modlila
za nás
za smysl na kostelních věžích
a budoucí nadějné slunce
stále v nás věřím
.
a když mi schází teplo
odcházím do mračen a oblaků
kde jsou tvé ruce plné kamínků
ze štěstí, co plní kapsy
a vzpomínky teplým oparem
a pak se jen odevzdávám
krásnu
do poslední
nitky citu
znovu zachráněna
.
04.03.2013 18:30
Koukám, že taky míváš zimomřivou duši... Hlavně, když se zas pak ohřeje :)
25.01.2013 11:58
Yasmin
Odevzdávat se krásnu.. Z téhle básně je mi krásně hřejivě, i když je venku mínus pět.
25.01.2013 08:59
Překrásná! Dík za ni, zvlášť v dnešním šedivém ránu a po noci strávené převalováním se na gauči :-)
24.01.2013 19:48
lidus: makám na tom...každý ráno, když se mi nechce z postele :D optimismus je nutný módní doplněk téměř každé šedivé zimy;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.