|
|
|
Někdo mi leží v žaludku
|
|
Někdy potkáte bytost tak zajímavou, že ji začnete studovat. Jde -li o umělkyni, pak rozbor osobnosti musíte patřičně zpracovat.
|
|
Malují u Nás společně, mohu zajít a talent najít. Já však pokoj nedám, srdce hledám pod barvami duší.
|
|
|
|
Nostradame mlhu vidím a to co z ní čouhá, se lidem jen podobá.
|
|
Dva tělní otvory máme, na špínu ale má být používán jen jeden.
|
|
|
|
Spíš než báseň je to aktualitka ze života, třeba vás taky pobaví.
|
|
po delší době něco ze šuplíku
|
|
A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.
|
|
|
|
|
|
výnimočne som sa pri písaní vykašlal na formu a proste hodil na sklo to čo bolo na duši... je to "dielo" typu ventilácia.
|
|
|
|
... na ulici v Košiciach
|

