Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Jedna z mých osobnějších...

zkuste si představit..... cokoli :)

bez anotace

...jednou chci mít mimi, co bude mít tvoje oči.

... takový okamžitý nápad... :-))

Jedna starší, kterou mám ráda... ;) .. přeji příjemné počtení...

HD - prokletí a požehnání, očistec a ráj... Osvobození.

..nebo ano?...

Další pokus o moderní písničku. Nenáročné rytmické verše si třeba získají i vaši přízeň...Jsou z doby, kdy mi šlo veršování jaksi samo.

čtěte, kritizujte ...

to zas jednou... mě něco možná napadlo... :)

Něco úplně jiného, než normálně píšu, docela stará věc... Ale při čtení jsem se aspoň pobavila.:o)