07.10.2014 14 935(24) 0 |
nemam ji ráda /psaná v afektu/ ale stejně ji sem dám
04.06.2018 8 985(18) 0 |
Blues, co s formou blues nemá nic společného. Zkusil jsem to trochu doprovodit. Na saxofon bohužel neumím. Na ten klavír ostatně taky ne.
14.06.2018 31 1131(24) 0 |
17.03.2015 28 1379(25) 0 |
06.11.2017 33 1246(35) 0 |
No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým...
Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.
21.09.2014 24 1625(33) 0 |
19.06.2018 33 1294(30) 0 |
Moderní verze klasické české pohádky v řeči vázané. (Trochu starší text, ale snad nevadí, téma je to myslím věčné.)
19.11.2014 19 948(12) 0 |
.. už to tu jednou pár minut viselo, ale uznala jsem, že nebyla publikována ve vhodnou dobu a stáhla ji, aby si ji někdo mylně nevysvětloval.. dnes vkládám znovu
12.04.2015 9 1118(16) 0 |
02.09.2013 24 1299(38) 0 |
Když tak procházím sešity se svou ranou tvorbou, tak s nimi nacházím i některé vzpomínky. Třeba tuhle jsem napsal tenkrát, co mě pochválil Michal Horáček (řekl, že jsem šikovný). Za co že mne pochválil? Za to, že jsem jako pomocný stavební dělník bleskurychle přestříhal plot, který odděloval jeho pozemek od sousedního, jenž údajně značně předražený přikoupil. Podíval jsem se mu do tváře a viděl, že štěstí je krásná věc. I to co se dá za prachy koupit. Ale Bludný Holanďan s tím nemá nic společného, pouze to, že vznikl ve stejný čas, v roce 1991.
Je to takový monolog životem znechuceného herce.
10.01.2015 11 1188(15) 0 |
(inspirováno Smíchovským nádražím...)
19.01.2015 14 805(15) 0 |
Jak pokrytecká je tahle věta...
31.07.2018 9 840(16) 0 |