Prostě někdy je člověku neveselo.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když to maso tak pěkně pejskům voní.
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
doufám že vás další smutná báseň zaujme. Při její tvorbě jsem neustále přemýšlela, proč se něco takového vůbec děje a jak může být někdo něčeho takového schopen...
![]() ![]() ![]() ![]() |
O této básni se mi zdálo...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Někteří starouškové to dobře znají.
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Sonet popisující autorův pocit smutku a prázdnoty, jež ho zžírá
![]() ![]() ![]() ![]() |