 30.05.2012 17 1328(26) 0 |
Poustevníkem v srdci tvém
Tulákem svým životem
Labyrintem v sobě bloudím
Bloudím, loudím, odsoudím se
Běžím, ležím, nevzdávám se
Toulám se, toulám
Cesta zpět není?
Hledám a nacházím
Co? Jen své snění!
V moři hoře námořníkem
Sama sobě protivníkem
Chaos, zmatek, posedlosti
Deformace osobnosti
Můj život je jenom k zlosti!
Chci přemoci sama sebe
Už vím! Potřebuji Tebe!
Našla jsem krajinu pustou a vyprahlou
Obklopuje mě zcela
Hledám v ní slunce, vodu, vítr
Zmítám se, utéct chci, celá
Mobilizace
Tulákem svým životem
Labyrintem v sobě bloudím
Bloudím, loudím, odsoudím se
Běžím, ležím, nevzdávám se
Toulám se, toulám
Cesta zpět není?
Hledám a nacházím
Co? Jen své snění!
V moři hoře námořníkem
Sama sobě protivníkem
Chaos, zmatek, posedlosti
Deformace osobnosti
Můj život je jenom k zlosti!
Chci přemoci sama sebe
Už vím! Potřebuji Tebe!
Našla jsem krajinu pustou a vyprahlou
Obklopuje mě zcela
Hledám v ní slunce, vodu, vítr
Zmítám se, utéct chci, celá
Mobilizace
30.05.2012 - 23:23Nevím, co napsat... líbí se mi a chci ji nějak okomentovat, tak si ji čtu stále dokola a stále nenacházím slov... (Je úžasná)
30.05.2012 - 22:30nejsou to pitomé básničky Yani, jsou krásné, včetně této :) kniha nás, a já otevřu ji zas :)
30.05.2012 - 14:49Ano..tvá báseň je jiná , ale myslím , že opravdu mají hodně společného...snad..snad tu touhu :)))
30.05.2012 - 12:54Devils_PIMP
Ach jo - proč to trápení lidské?
30.05.2012 - 12:25Každý jsme tulákem ve svých snech, ve svých tužbách, ve svém těle. Napsala´s to hezky, řekl bych, že skvěle.
30.05.2012 - 10:13puero:Překonal ses, díky ti. Já nechci utéct, vlastně není kam je mi tu dobře, ale...Já jsem vše co udělám vložila do toho posledního slůvka a já tu bitvu vyhraju. Já nechci být ostrov na pustém moři, v mém jádru sopka věčně hoří....Možná že vlivem litosféry, lépe by bylo s pevninou se spojit, lákám a vábím, pojď se pro mně projít...No prostě občas mam takový stavy. Je mi smutno, připadám si sama, je mi ze mě nanic a mam ty pitomý básničky jenom.
30.05.2012 - 09:56Nešlo nic nenapsat: když bych si představil tvou báseň jako citron a mačkal ji, aby odtekla šťáva příběhu a pocitů, které vyvolává, tak aby zbyla jen slupka těch základních obrazů, které obsahuje, zbyde mi obraz ostrova který sis vyhlédla po dlouhé mořeplavbě který hodláš jako RObinzonka probádat a osídlit. Přizpůsobit si ho svým potřebám a každou jeho přirozenou vzpouru potlačíš, nebo najdeš kompromis, který bude pro tebe i ten ostrov symbioticky vhodným. Kolem sebe budeš mít pořád to moře hořkostí, které bude jediným nezbytným procesem, který budeš muset absolvovat pokaždé, když se pokusíš svůj vysněný ostrov opustit a najít si jiný, ale jistotu, že tu další cestu po moři přežiješ, nemáš. Chceš opravdu utéct?
Wau, to jsem se překonal. Opravdu tam píšeš o tomhle?
Wau, to jsem se překonal. Opravdu tam píšeš o tomhle?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Útěk : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsem z Marsu
Předchozí dílo autora : Mé všechno
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
