poezie prostého venkovana

Armáda ve mně zanechává stopy ovšem ne jenom ty pozitivní. Vždy když navléknu maskáče dostávám se do stavu lehké otupělosti citové.

variace na čínskou poezii

Prostě pocitovka z mého života

Důsledky dnešní nespavosti

Naděje je a není. Někdy to vypadá, že mě už opustila, zaháním ji od sebe pryč ! a ona stejně zas někdy vykoukne zpoza rohu a srovná se mnou krok.

Taková otcovská

Některé zážitky jsou velice intenzivní a rohlíčky obzvlášť vypečené

Vlastně je to špatná báseň, ale dlouho jsem sem nic nevložil tak proč ne rovnou něco kontroverzního

Inspirováno včerejší procházkou po Novém Jičíně

moc se dívám na hannibala a moc piju čaj a moc se mi stýská. taková nenáročná.

reflexivní, introspektivní. (kde jsou mí ante a marie?)

V básni je se svolením autora Jana Nového Cimbury použit úryvek textu písně skupiny Pohoda Rock "Ahoj a napiš."

Před dvanácti lety jsem přijížděl autobusem ráno ve tři čtvrtě na pět do města na ranní směnu. Od šesti jsem "hákoval." Tak jsem se hodinu potuloval prázdnými ulicemi periferie. Než přišla zima.