Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?

a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...

jedna vzpomínková, avšak aktuální

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

Myslím, že nemusím nic moc dodávat, neboť mé názory jsou všude v komentech v posloední době

Dnes trochu jinak. Co dodat? Snad jen: Kdo si hraje, nezlobí. ;-)

Když snoubí se hloupost s exhibicionismem. Když chlap je ješitnosti pln. Omlouvám se všem pánům, kterých se takové chování netýká, ostatní prosím, ve svém i našem zájmu , buďte více pokorní a ohleduplní i k našich citům, děkuji

Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Rád bych rozpoutal na tohle téma i diskusi. Je nesprávné podvést? Opravdu vždy? Existují výjimky? Existuje omluvitelná nevěra?

11.11. vzpomínková ...

Jen jedna taková pocitová...

ach ty svátky mrtvých...

genderová otázka

budu čekat v ústraní

je o nevěře

odchod do ráje

...

Prostě jen takový výkřik...