|
|
|
|
|
Řek jsem tak si běž a ty jsi šla...
|
|
|
|
Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...
|
|
poslední z dekadentních lihových říkanek
|
|
|
|
„Krátká báseň o pomíjivém setkání rosy a slunce, symbolizující bolest, krásu i touhu po nemožném. Alegorie lásky, která každý den znovu začíná a končí.“
|
|
archivnější než archivní - 17.04.2009 - původní anotace: není nic, i tenhle smutek se mi jenom zdá ...
|
|
Starší báseň, ale včera mi celý den zněla v hlavě jako mantra - a pomáhala mi projít skrz včerejší "malou temnou noc duše"... děkuju :-)
|
|
tahle báseň vznikla když sem byla úplně bezmocná a nevěděla sem jestli můj syn to přežije :-(((
|
|
propadla jsem všeobecné tendenci psát nechutné valentýnské básničky.
|
|
jako Dan Šustr má
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
napp1ng bookworm» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o DDD :mistr lehounkých črt co pokaždé tne do živého.


